Jíst nebo nejíst lepek
Za posledních 50 let vzrostla konzumace lepkových obilovin hlavně pšenice a to se začalo projevovat na našem zdraví. Sice i naši předci jedli pšenici, ale v mnohem menší míře než se konzumuje dnes. Peklo se jednou nebo dvakrát týdně, sladké koláče nebyly někdy ani jednou za týden a hlavně se používal kvásek, který je schopný množství lepku v pečivu snižovat. V dnešní době snídáme chleba, svačíme koláč, obědváme zahuštěnou máčku a večeříme bagetu nebo pizzu, když to vezmeme s trochou nadsázky. Prostě lepkových jídel je v našem jídelníčku za den zbytečně mnoho a to hlavně v podobě bílé mouky, která tělu nic nedodá ba naopak. Je jí připisována do určité míry odpovědnost za cukrovku, rakovinu zažívacího ústrojí, vysoký krevní tlak, hemeroidy, žaludeční vředy, zkažené zuby a celou řadu jiných onemocnění. Proto pokud to jen jde zařazujme do svého jídelníčku mouku špaldovou, žitnou, celozrnnou, která je mnohem lépe pro tělo stravitelná a nezatěžuje tak zažívací ústrojí. Obsahuje totiž otruby neboli slupky ve kterých jsou minerály a vláknina. Vláknina pomáhá metabolizovat cukry, cholesterol, zasytí na delší dobu a pomáhá s vyprazdňováním střev. Za těch pár let také pšenice prošla proměnou,.. zhybridizovala. Uvádí se, že má až 5 procent nových proteinů, které před tím neměla. To je o 5 procent více možných alergenů a intolerancí na proteiny, které naše tělo dříve neznalo. Někteří vědci tvrdí, že se naše zažívání nestihlo evolučně přizpůsobit na trávení pšenice a dalším obilovinám. Dr. Pavel Suchánek ovšem tvrdí, že zdravá střeva by si měla s lepkem bez potíží poradit pokud je strava vyvážená a obsahuje dostatek vlákniny. Pro spoustu lidí nebude tedy problém lepek jako takový, ale spíše množství, které denně zkonzumuje. Jelikož lepek je ukrytý téměř všude i tam, kde bychom ho nečekali. Například v čokoládě, jogurtech, kečupech, majonéze, uzeninách, lécích, proto bychom si měli dát práci se čtením etiket na obalech co vlastně kupujeme. Michail Tombak upřesňuje, že problém je to, že se mouka očišťuje od otrub tedy od slupky, která umožňuje trávení škrobu a lepku uvnitř zrna. Jelikož jsou slupky v bílé mouce odstraněny, tělo si je bere ze svých zásob, mouka je těžce stravitelná, lepí se na stěny střev a vytváří tukové polštáře. Takže pokud člověk jí výrobky hlavně celozrnné, v rozumné míře, má zdravá střeva a žádný problém s alergií na lepek určitě se pečiva vzdávat nemusí.
Nemoci spojené s lepkem se rozdělují do několika kategorií. Jedná se například o celiakii, neceliakální glutenovou senzitivitu, glutenovou ataxii a alergii na pšenici. U alergie na pšenici pozor na deproteinový škrob, který je často používán v hotových bezlepkových výrobcích a různých bezlepkových směsí. Gluten je také spojován s dalšími chorobami. Opatrní by měli být lidé citliví na gluten, u kterých se díky propustnosti střeva mohou vyvinout další autoimunitní nemoci.
Kdy pomáhá bezlepková dieta,... samozřejmě u lidí trpící celiakií nebo alergií na pšenici nebo již u zmiňovaných kategorií, kde je nějaká nesnášenlivost na lepek a lidé při nedodržování bezlepkové diety mají pak různé zdravotní potíže. Vyřazení lepku je také doporučováno při léčbě autoimunitních onemocnění jako je třeba lupénka nebo u syndromu dráždivého tračníku, u Crohnovy choroby, ulcerózní kolitidy, schizofrenie, autismu, epilepsie, diabetu 1. typu a alergií.
Pokud chcete do svého jídelníčku zařadit bezlepkové potraviny a odlehčit tak svému zažívaní a vlastně podpořit imunitu zkuste raději než drahé bezlepkové pečivo a různé bezlepkové směsi alternativy jako je například pohanka, quinoa, rýže, polenta, jáhly, amarant, čirok, tapioka, mouka rýžová, pohanková, kukuřičná a bezlepkové ovesné výrobky.